Zahrada Jedovnice
Dostali jsme možnost navrhnout zahradu na doslova neoraném poli, jedinou nevýhodou toho je, že na opravdu velké stromy se bude muset nějaký ten pátek počkat. Snad to ale zatím bohatě vynahradí stovky druhů kvetoucích rostlin, které budou těšit majitele od března až do listopadu.
Naším cílem bylo vytvořit přirozenou zelenou oázu, proměnlivou po celý rok, ale nenáročnou na údržbu. Inspirovali jsme se anglickými trvalkovými zahradami venkovského stylu, jehož zakladatelkou byla na počátku 20.století Gertrude Jekyll, původně malířka, která viděla (podobně jako Claude Monet) spíše prolínající se barevné plochy sladěné v teplých či studených tónech. Jako hlavní prvek používala široký dlouhý záhon s různě vysokými skupinami trvalek vybranými tak, že celek kvetl nepřetržitě po celou vegetační sezónu.
Naprosto nezbytné bylo v tomto případě dokonale obalit plot zelení, aby blízkost sousedů (jedná se o polořadovou zástavbu) nerušila soukromí majitelů. Parcela byla poměrně úzká, ale i na ní bylo možné umístit několik skupin velkých stromů rostoucích i v blízkých lesích (habry, břízy a borovice), čímž byla zachována návaznost na okolní krajinu. Tyto stromy byly předsazeny souvislou hradbou z kvetoucích nebo stálezelených keřů a patrem trvalek - nekonečným pestře zbarveným pásem květin, postupně se snižujícím k pěšinkám nebo k trávníku.
Dispozice:
Z vyvýšené terasy u domu sejdeme po schodišti mezi skalničkami
na první trávníkovou plochu. Cestička
do zahrady se vine podél záhonu u garáže, kde si lebedí keříky mochny, levandule a nižší polštářky trvalek.
Tady budou majitelé obdivovat první jarní kytičky a vonět k nejkrásnějším růžím.
Na protější straně je plocha vymezena skupinkou rododendronů a azalek, schovaných v polostínu stávajících tújí.
Kolem solitéru červené kroucené lísky přicházíme na hlavní a největší trávník, na jehož okraji bude jednou
kralovat velký ořešák. Pod jeho větvemi vznikne menší dlážděná plocha na letní posezení, s kruhovou lavičkou
okolo kmene stromu. Na stávající jabloni (aniž bychom ji narušili jediným hřebíkem) jsme malým dětem vyrobili
originální stromový domeček se spoustou šplhadel.
Okolo skupiny lila kvetoucích rododendronů Roseum Elegans, podsazených japonskými azalkami, přicházíme k hlavnímu trvalkovému záhonu, jehož vyběžek nám ponechává jen úzký průchod a vystavuje tak svou krásu co nejbíže našim očím. Najdeme tu vybrané odrůdy nejkrásnějších starých francouzských růží, ale i moderní odolné růže Austinovy. Na jaře budou okraj záhonu lemovat desítky tulipánů sladěných do sladké bílo-růžovo-fialové, v červnu zazáří ohnivé květy knaphill azalek ve všech dostupných barvách a na podzim budou neúnavně kvést v uklidňující modro-fialové kombinaci skupiny aster. To vše vzájemně propojeno dalšími trvalkami, rostoucími i divoce na okolních loukách, např. diviznou, kopretinami, rozchodníky nebo travinami.
Poslední trávníková plocha je obklopená záhonem kosatců a přechází do divočejší a volnější části zahrady, kde vládnou už jen větší keře a stromy. Tam je situováno ohniště a za skupinkou rybízů i částečně ukrytá užitková zahrádka. Úplně vzadu budou velké keře růže hugonis, růže harisonovy a Therese Bugnet těšit kolemjdoucí záplavou žlutých a růžových kvítků a zároveň odrazovat nezvané návštěvy od úmyslu přelézt plot.
Výběr rostlin byl limitován drsnějším podnebím Drahanské vrchoviny, ale i přesto věříme, že výsledek bude perfektní. Zatím je dokončená veškerá výsadba, aby během rekonstrukce domu a jeho okolí už mohly růst keře a stromy. Zbývá ještě udělat pěšinky, v sousedství terasy leknínový bazének s cirkulující vodou pro příjemný zvukový efekt a pak - pak už jen sekat trávník...
